Okolnosti vzniku těchto stránek

19.03.2009 00:37

    Pozůstalost Ferdinanda Hergeta, vešla se do nevelkého oprýskaného hnědého kufříku. A tak toto staré zavazadlo skrývalo památku na člověka, jenž za svůj život, počínající rokem 1884, zažil tři války, cestování do dalekých krajů na válečných lodích, rodinné tragédie i štěstí.
    V naší rodině se o kufru s fotografiemi, dokumenty a ručně sepsanými vzpomínkami samozřejmě vědělo. Přesto byl uložen na půdě, mezi starými knihami s myšlenkami dávno mrtvých autorů, odloženými lyžemi, jejichž stáří určoval materiál hůlek, který je tak ceněnou pochutinou pro jisté černobílé medvídky, nepotřebnými hračkami, oblečením, z něhož už vyrostly nejméně dvě generace a jiným harampádím. Když jsme byli děti, znamenalo pro nás toto harampádí poklad. A pomyslnou truhlou plnou zlata byl hlavně tajuplný kufřík. I když jsem už uměla číst, nechápala jsem dost dobře všechny ty tabulky o přístavech a dobách nalodění. Pramálo jsem chápala historické události za Rakouska-Uherska. Protože se u nás o záhadném kufříku nikdy nemluvilo, brala jsem ho jako svůj objev, který nabádal k luštění. Ale jak to tak u velkých dětských plánů bývá, dostala jsem se k němu o mnoho let později. Vlastně jsem tak jen převzala sen mé maminky, která se o přepsání pamětí a uspořádání pozůstalosti svého dědečka také snažila i když toto své snažení velmi záhy vzdala.
    Mně se podařilo vytrvat a vše dovést do konce. Měla jsem možnosti, které mé mamince scházely. Bez počítače a scaneru si neumím podobnou práci představit. Nejenže jsem přepsala celé memoáry, mohla jsem uchovat i dokumenty a fotografie. Jejich převedením do elektronické podoby naskytla se mi možnost publikovat je a podělit se s Vámi.

 

Věřím, že bych tím svého pradědečka potěšila.

Kateřina Dvořáková