dramatický příjezd Askoldu pronásledovaného Japonci
soutěž o nejhezčí člun
vyrážíme do Japonska na lodi Alžběta

Šanghaj, Kiau-čau, Vei-hei-vei, Čiffu


Jednoho dne vidíme, jak do přístavu vjíždí bílá loď, na které se valil kouř po palubě. Jela přímo do doku. Když jsme se blíže podívali, byl to ruský, pěti komínový, křižník Askold1. Čtyři a půl komínu bylo ustřeleno, proto se valil kouř po palubě. Zároveň s Askoldem přijely dva torpédobé čluny č.32 a 36, které se uvázali na boji. Jak nám bylo ruskými námořníky vyloženo, věc se měla takto: Askold, ruský bitevní křižník, byl v Portarturu v přístavě a třebaže byl hlídín Japonskou eskadrou před přístavem, projel celou blokádou, která ho pronásledovala a pálila z děl všech kalibrů. Po pravé straně Askoldu jely dva torpedové čluny a tím se kryl od střel Japonců a dojel až do Šanghaje. Bitevní lodě japonské se vrátily k Portarturu a dva křižníky pronásledovaly Askold, stále střílejíc, až k Wozunku. Tam vyzývaly Askold, aby vyjel ven, ale odpověď byla záporná s oznámením, že je v doku, Čínou odzbrojen a bez mužstva. Askold projel blokádou a nechytli ho proto, že měl tři stroje, avšak na palubě měl velký počet mrtvých a zraněných. Na levém boku měl u vodní čáry od šrapnelu díru do lodě tak velkou, že by jí protáhli křídlové piano. Proto jel nakloněn na pravou stranu. Mrtví byli pohřbeni v Šanghaji a ostatní pak po uklizení a zakotvení opraveného Askolda, který byl odzbrojen a zůstal v přístavě až do ukončení války, odcestovali vlakem do Ruska. Jelikož neměli svoje oblečení, dostali od nás. Torpédové čluny zůstaly u Askoldu v přístavě. My také ještě několik dní zůstali a pak jsme se připravili na cestu do Činktau-Kiačau2. Opustili jsme Schanghai, jeli nedaleko pobřeží až do německého přístavu Kiau-čau, kam jsme přijeli ráno v osm hodin. Odpálili jsme dvacet jedna dělových ran a přivázali jsme se na boji, která byla volná.
    Přístav je jako německá kolonie od roku 1900 když bylo boxerské povstání. V přístavu byly německé válečné lodě a to: Hansa, Herta, Bismark, Adler a Nautils. Obdivovali jsme se navzájem a když jsme chodili na pevninu, tak jsme se skamarádili a chodili jsme k nim na návštěvu a oni zpět k nám, prohlédnout loď a celé zařízení, což bylo dovoleno. Pak jsme se bavili při dobrém víně nebo pivě, neboť oni měli postavený pivovar a vařili Pilsner (napodobenina) našeho Plzeňského piva, ale chutnalo nám také.
    Jednoho dne, bylo to v neděli, byl krásný den, moře jako zrcadlo a naši důstojníci s německými si vymysleli pěkný nápad. 3lo o zábavnou akci na vodě a to tak, že která loď bude mít nejvkusnější "plovoucí předmět" , dostane první cenu. Tak nás velitel nechal nastoupit, řekl nám o co se jedná, tak abychom se nezahanbili a dali nějaký návrh. Debatovalo se a bylo několik návrhů, ale u jednoho jsme zůstali a to: „vodní automobil“, což bylo hned schváleno a hned jsme se do toho pustili. Jeden menší člun se pustil na vodu, tesaři udělali kostru, z venku se dovezlo chvojí, aby se dalo všechno zamaskovat, přidělala se světla, dva si sedli za volant a dva seděli vzadu (auto pro čtyři) a bylo vše hotovo. Dále bylo dvanáct vybraných námořníků na veslování připraveno a čekalo se jen na rozkaz. Ve dvě hodiny odpoledne dala Hansa signál, aby všechny čluny se seřadily na vykázaném místě, kde němci měli všude zakotveny boje, kudy mají čluny proplout. Když byly všechny čluny všech lodí do řady postaveny, odpálila Hansa z děla ránu a všechny čluny se daly do pohybu. Celá trať k obeplutí byla osm kilometrů. První byl člun z německé lodi Hansa, druzí jsme byly my, Aspern a třetí Adlera. I. cenu dostala Hansa. Teď přišla prohlídka plavidel a I. cenu dostala loď Bismark. Ti měli takovou mořskou nestvůru, ostatní měli též samá zvířata a my ten automobil (který nám nakonec ujel). Všechna plavidla jela jedno za druhým okolo všech lodí, až došla, totiž dojela na svou loď, a tím celá ta slavnost skončila. Bylo volno a tak šel každý na pevninu. Hudba samo sebou jela také a hrálo se v německém kasině, kde byli i naši důstojníci a nás obsluhovali bojs Číňané, nosili všechno možné a tak jsme se pobavili a ráno ve tři hod. jsme jeli na loď, kde jsme pak dobře spali. V přístavě nebylo nic zvláštního a také jsme tam dlouho nebyli, jen čtyři dny a pak jsme se s přístavem a loděma rozloučili salut stationem, vyjeli z přístavu a zamířili jsme do anglického přístavu Vei-hei-vei jen na dva dni, neboť bylo velké vlnobití a velitel nechtěl zbytečně mužstvo mučit mořskou nemocí. Přístav je úplně otevřený a vítr žene vlny z Tichého oceánu přímo do přístavu a proto se tam zdržuje málo lodí. Ani na pevninu nikdo nešel, jen velitel přihlásit a odhlásit se. Ráno jsme vytáhli kotvu a jeli do Tien-sin a odtud do Čiffu odkud vedla dráha do Pekingu.
    Dne 25. září 1904 přijela za námi do Čiffu naše loď Elizabeth3, lehký křižník, aby mohla vystřídat mužstvo v Pekingu a proto jak z Alžběty, tak také z Aspernu byli námořníci vyloděni na pevninu a pak odcestovali dráhou do Pekinu. Alžběta měla zůstat v Tichém oceáně a Aspern s posádkou z Pekinu měl se vrátit do Pola. Což se také stalo. Z Alžběty marodi a hudba přeloděni na Aspern a z Aspernu zase my hudba a zdraví námořníci, kteří chtěli ještě rok zůstat v čínských vodách se přelodili na Alžbětu. To bylo 28. 9. 1904. Když přijeli námořníci z Pekinu, nalodili se na Aspern a druhého dne opustili přístav Čiffu za bouřlivého volání „hurá“. Alžběta setrvala v přístavu a Aspern brázdil vody oceánu na zpáteční cestu do Poly. Čiffu je malý přístav, ale má nádraží které jede do Pekingu a tou dráhou právě naši námořníci vystřídali starou posádku. Jinak v přístavě nebylo nic zajímavého. Byla válka Rusko-Japonská a Čiffu jako neutrální přístav byl na západ od Portarturu, kde kotvila ruská flotila a nemohla z přístavu blokována Japonci. Výstřely a záblesky byly v noci vidět i slyšet, byla to vzdálenost asi jeden tisíc dvě stě kilometrů. V přístavu Čiffu stály tři čínské křižníky a naše Alžběta a tu najednou bylo v dáli vidět kouř na hladině a když se to přiblížilo, byly to dvě ruské torpédovky, které unikly z Portartru, pronásledovány třemi japonskými torpédovkami. Rusové v přístavě hned jeden člun potopili a druhý uvázali na molu a otevřeli ventily, sebrali potřebné věci a s posádkou první torpédovky se schovali v přístavu. Jakmile dojely japonské torpédovky, dávaly mezinárodní signál, abychom nerušili jejich výkon, což jsme vzali na vědomí. Jedna torpédovka zajela na molo, uvázala si ruskou torpédovku na svůj bok a táhla ji z přístavu jako válečnou kořist a druhé dvě byly na stráži s otevenými vrhači torpéd, kdyby viděly nějaký pohyb okolo děl na palubě naší, nebo čínských lodí. Sotva byly kilometr z přístavu bylo vidět, jak se ruská torpédovka potápí a jak Japonci rychle odvazují lana od torpédovky a sotva tak udělali, ruská se hned potopila. Jakmile byly japonské torpédovky daleko od přístavu směr Portartur, přišli velitelé těch dvou torpédovek na naší loď a žádali nějaké šatstvo pro mužstvo, neboť nic neměli, jen co měli na sobě. A tak velitel dal všechno co potřebovali, také konservy na cestu dráhou do Pekingu. Ostali jsme v přístavu a čekali na povolení, abychom mohli navštívit také japonské přístavy, neboť velitel napsal našemu ataše v Tokiu u Mikada, aby povolení zprostředkoval, což se také podařilo s upozorněním na ostražitost a bedlivý pozor na bludné miny, které ohrožovaly jízdu každé lodi, která v těch místech plula. Zakotvené miny se bouří a větrem utrhávaly a na takové byl rozkaz střílet a ničit je. Přístav jsme opustili a jeli zpět do Šanghaje a po obdržení dobré zprávy z Tokia, že můžeme do japonských přístavů, byla radost všeobecná. Naložilo se uhlí a proviant, rozloučili jsme se na krátko s přístavem Šanghaj a jeli na východ do japonského válečného přístavu Nagasaki.

Poznámky pod čarou:

  1. Askold byl ruský chráněný křižník postavený pro carské námořnictvo německou firmou Deutsche Werft v Kielu.
  2. Kiau-Čau/Cingtau – německem pronajaté území v sev. Číně.
  3. SMS Kaiserin Elisabeth/Císařovna Alžběta/ – chráněných křižník třídy cisař Franz Josef rakousko-uherského námořnictva. Pojmenována po manželce císaře Františka Josefa.

Šanghaj, Kiau-čau, Vei-hei-vei, Čiffu / Komentáře

Nebyly nalezeny žádné příspěvky.

Přidat nový příspěvek